Architekt Jerchiel Hilar Pacanovský byl pravděpodobně absolventem Českého vysokého učení technického v Praze. Ve 30. letech 20. století spolupracoval s architektem Rudolfem Hrabou, s nímž realizoval řadu hodnotných funkcionalistických nájemních domů převážně v Praze.

Samostatná tvorba H. Pacanovského z konce 30. let se vyznačuje osobitým pojetím okenních otvorů. Typickým rysem je členění čtyřkřídlých oken, kde dvě svislá křídla doplňují dvě vodorovná přibližně stejného formátu. Tento motiv lze doložit například na domě v Salmovské ulici 1539/10 v Praze 2.

Rudolf Hraba byl funkcionalistický architekt, autor řady obytných domů převážně v Praze. Intenzivně se věnoval také urbanismu – vypracoval projekty přestaveb některých částí Prahy a podílel se na upravovacím plánu Kutné Hory. Spolu se svým bratrem Josefem se zúčastnil soutěže na stavbu kutnohorského Tylova divadla, jejich projekt byl vybrán a následně realizován.

Jerchiel Hilar Pacanovský a Rudolf Hraba jsou  autory železničního nádraží ve Valašském Meziříčí. Pacanovský se dlouhodobě zabýval problematikou typologie, novými stavebními technologiemi a prefabrikací v bytové výstavbě. Již před druhou světovou válkou vydal vlastním nákladem studii Montážní stavby z železového betonu a po roce 1946 publikoval knihu Rodinný dům jako montovaná stavba. Přispíval také do odborných časopisů Architektura, Stavební rádce a Architekt SIA.